Přednáška mapuje základní vývojové tendence a stylové a žánrové transformace v české literatuře r. 1770-1848, a to v kontextu evropské literatury v středoevropských souvislostech. Bude sledovat českou literaturu tohoto období z hlediska, jak esteticky i myšlenkově reflektovala utváření moderního (státotvorného) národa v 19. století a také, jak vytvářela a modifikovala modely národní kultury. Interpretačně se přednáška zaměří na prolínání dobových uměleckých prvků v konkrétních slovesných textech a v jednotlivých literárních směrech, často koexistujících paralelně vedle sebe nebo se vzájemně prolínajících tématech.

Předmět je zaměřen na aktuální potřeby a problémy metodické praxe. Cílem je prohloubení dosavadních teoretických poznatků a jejich volné propojení s praktickými potřebami stávajících učitelů. Důraz je kladen na vlastní samostatnou a tvořivou práci s konkrétními literárními texty. 

Disciplína seznamuje studující se současným pojetím výuky čtení a psaní v transformaci české primární školy se zaměřením na pedagogicko-psychologické aspekty výuky, poskytuje solidní orientaci a aktivní aplikační schopnost v oblasti praktického vyučování.